Zahrádka

začíná být rozkvetlá, krásná a barevná...

Přivezla jsem si pivoňky a kocourek se s nimi hned seznamoval (ovšem jako profesionální model dal na chvíli přednost fotografování)...

  

Hodně pohody 

Kosatce

jsou z naší  zahrádky. Mám ráda zejména  ty bílé...

Připomínají mi veliké orchideje...

 a šeřík nádherně voní ...

 Hodně pohody

Sobotní

návštěva tržnice přinesla něco dobrého zeleného do jídla...

a červeného voňavého k jídlu...

Hodně pohody

A je to bílé...

jen to natírání bylo trošku složitější. Prostřední přihrádka nešla vyndat, abych ji mohla natřít - tak jsem musela vymontovat zadní část skříňky a natřít všechny části zvlášť...

Myslím sí, že bílá barva skříňce vyloženě sluší...:-)

 

Hodně pohody

Smutné osudy kulturních památek

Když jsme jely o Bílou sobotu do Radonic nad Ohří, tak jsme mezi Veltěžemi a Slavětínem  viděly krásnou stavbu. Je to raně barokní  kaple Navštívení panny Marie, osmibokého tvaru s přisazeným hranolovým presbytářem. Pochází z let 1672 - 1677 a byla postavena nákladem Kateřiny Papanzoniové z Mirandoly (bohužel, o té paní jsem se nic jiného nedočetla).

 

Kaple je bez výrazných vnějších ozdob, má zvláštní vysoko umístěná půlkruhová okna a krásnou zvonovitou střechu s roztomilou malou makovičkou na špičce.

Presbytář má - na rozdíl od kaple - valbovou střechou s půvabnou štíhlou věžičkou, která je na hřebeni střechy zakončená  cibulovou bání

 a uznejte, že ta věžička je přímo nádherná... 

Kaple byla obnovená v roce 1817... ale bohužel, dnes je uzavřená a nepřístupná, uvnitř je prý zcela vybrakovaná, patří soukromému vlastníkovi a snad je exekučně na prodej. 

To je hodně krutý osud takové krásné stavby, která přežila téměř 350 ne vždy klidných let a teď jí hrozí totální zkáza nějakými neodpovědnými lidmi - a nic se neděje, nic ...

I přes tento smutný závěr přeji hodně pohody

Bílou sobotu

jsem letos prožila s kamarádkou Evou na velikonočním setkání s jarmarkem v půvabných Radonicích nad Ohří. Už před vesnicí mne zaujal tento kříž na malém kopečku

:-) nějak se mi daří useknout na fotkách konce objektů...

Radonice byly úžasné samy o sobě - taková pravá česká vesnice, jaké miluji - s červenými střechami domků, 

s krásným kostelem, ke kterému se stoupá vzhůru po schodech,

:-)na fotce opět chybí kousek - špička věže s křížkem

s nádhernou farou, do které jsem se ihned zamilovala,

s řekou, přes kterou vede hezký most a spojuje vesnici s chatařskou kolonií, která byla o velikonočních svátcích plná chatařů

a hlavně se spoustou úžasně milých lidí, kteří nás - cizí přivandrovalce zdravili, bavili se, usmivali se...

 V kostele pořádal Zvelebovací spolek Boleslava Jablonského velikonoční zpívání - od dětí z mateřské a základní školy v Košticích až po smíšený pěvecký sbor HAPPY SMILE, který byl naprosto úžasný...

Pečeme velikonoční tradice

nejprve jidáše, dozlatova upečené, s polevou z medu, másla a rumu a bohatě pocukrované:

a pak beránek s červenou mašlí, jakou mu vždy dávala maminka:

a při pohledu na ubývajícího beránka mne napadají slova, která jsem kdysi dávno slyšela: "... velikonoční beránku, proč ses obětoval, kdo tě o to prosil - kdo tě o to žádal? Lidé..."

Požehnané velikonoční svátky 

Velikonoce

Velikonoce na starých pohlednicích jsou něžné a velmi půvabné...

Velkonoce, Velkonoce,
bývají jen jednou v roce!
Dejte vejce do rance
Václavovi, Marjánce

Na obrázcích Josefa Lady jsou rozverné a velmi barevné...

Hody, hody, doprovody,
dejte medu, žádné vody,
nechci vody, dejte medu,
jinak od vás neodejdu.
A nakonec, tetičko,
dejte pěkný vajíčko. 
Tetka, kam jdete?
Co to nesete?
Pár vajíček od slepiček,
kousek másla od kraviček
a Zuzance na gatě. 
Ben, ben, blechy ven
a vajíčka do košíčka, sem!

U nás v kuchyni jsou takové trochu Ladovské - veselé a barevné...

Naše osení - čočka...

Hody, hody, doprovody,
dejte medu, žádné vody,
nechci vody, dejte medu,
jinak od vás neodejdu.
A nakonec, tetičko,
dejte pěkný vajíčko. 

a v obýváku takové spíše něžné...
  

Hodně pohody