Borovici vejmutovku kdosi kdysi dávno, asi týden po pravěku, zasadil v rohu zahrady,
těsně u sousedovy stavby. Jak desítky let zcela osamocená rostla, sílila a mohutněla, začala sousedův dům ohrožovat.
Proto bylo rozhodnuto o jejím pokácení.
V sobotu to nastalo - koncert pro dvě pily, pár lan s karabinami a hlavně pro jednoho šikovného a mrštného pána se dvěma pomocníky. Nejprve vylezl po žebříku na dolní větve, pak už jen odřezával větve zavěšené na laně a spouštěl je dolů, po zbytcích těch větví stoupal stále výš a výš...
Pak odřezával nad sebou kmen borovice a spouštěl dolů
a nakonec slezl opět po žebříku a zbylý kmen pokácel. Celou tu podívanou pečlivě sledovalo i hodně zvědavých vesničanů:
A takhle skončila po čtyřech hodinách naše vejmutovka:
Hodně pohody








