Nejsem Einstein ani Křovák, ale relativně schopná amatérka ve většině činností. Čím je složitější svět, tím raději mám jednoduché věci. Třeba rádio, u kterého stačí jen otočit knoflíkem a už hraje. Pračku, u které stačí stisknout knoflík a pere. Kamna, u kterých stačí otočit knoflíkem a můžu začít vařit. Foťák, u kterého po zapnutí stačí zmáčknout knoflík a je fotka. Nemám ráda složité věci. Třeba rádio, u kterého musím navolit na displeji spoustu věcí, než začne hrát. Pračku, u které musím na displeji navolit spoustu údajů, než začne prát. Kamna, u kterých musím na displeji navolit spoustu údajů, než začnou hřát. Foťák, u kterého musím navolit na displeji spoustu údajů, než udělám fotku. Jsem zkrátka pohodlná (nebo líná?) číst návody, protože si myslím, že věci mají slouži mně a ne já jim. K většině činností přistupuji citem nebo zdravým selským rozumem, což v 21. století asi ne vždy stačí. Takže - toto byl dlouhý úvod k tomu, že se musím skamarádit se svým foťákem, ke kterému je asi tak 90ti stránkový manuál a nechce se mi ho číst, protože vím, že si to stejně nezapamatuji ... :-)
První pokus s barvami a bleskem:
Zatím nemůžu tvrdit, že mne to nějak nadchlo, ale přesto každý ten snímek jako kdyby odrážel jinou náladu...
Krásné lednové dny
Žádné komentáře:
Okomentovat