Nastal čas pro můj první bezinkový likér. Recept mám od kamaráda, který likér dělává a mně moc chutnal (myslím samozřejmě ten likér). Takže jsme vyrazily s kamarádkou Evou na bezinky, natrhaly jich menší kbelík a na dvorku na chaloupce je zbavily stopek. Doma jsem bezinky umyla a dala do širokého velkého kastrolu vařit.
A tady je kamarádův recept:
"BEZINKOVÝ LIKÉR
2 litry kuliček bezinky (černého bezu)
1,5 litru vody
1 polévková lžíce mleté kávy
2 lžičky skořice
1 vanilkový cukr nebo vanilkový lusk
2 kolečka citronu bez pecek a kůry
1 kg cukru
Oprané a okapané bobulky černého bezu povaříme 20 minut v litru a půl vody, přecedíme a přidáme cukr. Opět povaříme 20 minut, přidáme balíček vanilkového cukru a lžíci mleté kávy, 2 lžičky skořice, 2 kolečka citronu bez kůry a pecek,aby nezhořklo, vaříme ještě asi 5 minut a necháme potom vystydnout.
Pak do šťávy přilijeme 0,5 l rumu nebo vodky a stáčíme do láhví, které uchováváme v temnu a v chladu.
Likér je velice dobrý, užíváme jednu štamprličku denně."
Tak, a tady je výsledek mého likérování:
Na mne je likér až dost sladký, příště (pokud bude nějaké příště) uberu množství cukru, ale je výborný, má skvělou barvu a lahodnou chuť. Do lahví jsem ho cedila přes jemné sítko, aby se zachytily případné kousky bezinek. Bezinky jsem nikdy netrhala a nezpracovávala v kuchyni, ale pamatuji si slova jednoho hodně starého pána, se kterým jsem se setkávala na chalupě. Když jsme nechali pořezat bezinkový keř, který vyrostl těsně u naší zdi, tak řekl: "Před heřmánkem smekni, před bezinkou klekni - tak je užitečná a zdravá. Je škoda jí zničit." Naštěstí všude kolem je bezinek spousta a je divné, že je nikdo netrhá.
Hodně pohody
Žádné komentáře:
Okomentovat