Podzimní dny

jsou  naprosto úžasné ve své proměnlivosti... V neděli ráno  jsem vyjela za mlhy, která místy houstla tak, že jsem neviděla na třicet metrů před auto (to jsem samozřejmě nefotila, protože jsem jen zírala před sebe, abych se udržela na silnici). Vypadalo to, že vjíždím do mléčné kaše, 

která se však po několika desítkách kilometrů a desítkách minut zcela ztratila a objevil se den jak vymalovaný,

ve kterém  zámeček ve Skršíně jen zářil (mimochodem, ten stejně jako Korozluky máme dost blízko domova, přesto se nám zatím nepodařilo je navštívit). A fotka na cestě zpět za několik hodin už ukazuje zase zcela jinou proměnu podzimního dne:

Hodně podzimní pohody

Nedělní snídaně

-  štrúdl... a byl moc dobrý:

Hodně pohody

Karel Čapek

ve svých Povídkách z druhé kapsy  napsal:

" Pane, ženské mají všechny možné vášně, ale jakživy si nedělají sbírky. Viděl jste už někdy ženskou, která by měla sbírku známek nebo brouků nebo inkunabulí nebo takových věcí? Nikdy, pane! Ženské nemají tu důkladnost a - a - takovou tu náruživost. Ženské jsou tak děsně střízlivé, pane! Víte, to je ten největší rozdíl mezi námi a jimi: že jen my si děláme sbírky..."

Kvůli snaze o přesnou citaci jsem si po letech přečetla opět Čapkovy povídky - naposledy jsem je snad četla v páté třídě a moc se mi líbily, i dnes je považuji za dokonalé - a to jim bude  už téměř sto let. Jen k tomu určitému despektu vůči sběratelství u žen, který z toho citátu Karla Čapka cítím,  někdy příště řeknu svůj názor. :-)

V knížce jsem našla starou pohlednici, kterou jsem používala jako záložku  a budu ji používat zase. Jen doufám, že ji v nějaké knížce zase na nějaké to desetiletí nezapomenu. A při tomto psaní mi takhle krásně usnul kocourek na nohách - podívejte se na ty jeho roztomile složené tlapičky:

Pohodové dny 

Dobrý den,

vítám Vás u mého povídání o kocouřím a člověčím životě... Když mé paničce zničil nějaký lotr její povídání, tak jsem jí mňouknul, ať to zkusí ještě jednou, abych to nemusel mňoukat místo ní - uvidíme, zda se to podaří.

Tak zatím kočičí tlapkypodání a někdy příště

 kocourek

Koláč

k nedělní snídani byl z krásných červených jablíček ze zahrádky:

Jako obvykle jsem zapomněla posypat jablka skořicí, tak jsem ji nasypala přes drobenku a přidala na zkoušku pár ořechů:

Vůbec to nevadilo - spíš naopak, koláč při pečení úžasně voněl skořicí, ořechy byly krásně upražené,

a já - jako vždy - jsem neodolala a z ještě teplého koláče jsem si kousek odkrojila na ochutnání:

Je moc dobrý, takový nadýchaný, zase jiný moučník s jablky, než je klasický linecký koláč nebo štrúdl.

Příprava je snadná a výsledek výborný. Jde o klasický hrnkový recept: 

2,5 hrnku polohrubé mouky,  1 hrnek cukru krupice,
1 hrnek mléka, 2 vejce, 1 prášek do pečiva a vanilkový cukr,
100 gramů rozpuštěného másla - smíchat, rozetřít na plech, na to asi 1,5 kg nastrouhaných jablek, skořici, podle potřeby cukr a navrch drobenka, péct při 180 °C cca 40 minut...

Hodně pohody

          

Stará škola

Při  návštěvě Zubrnic se mi moc líbila stará škola - od plechové cedule přes katedru, dřevěné lavice, školní zvonek...

ale  nejvíce se mi líbily učební pomůcky - ty obrázky pravěku od Zdeňka Buriána si dodnes pamatuji a všechny ostatní jsou také nádherné - děti se podle obrázků a básniček učily jednotlivá písmenka abecedy:

U obrázku s písmenem A si pamatuji říkanku:

Alenko, stůj, auto houká,

na něm v pytlích bílá mouka.

Auto mouku rozváží 

z velikého nádraží..

.

A tady zase:
Letadlo letí nad řekou, 
před sebou cestu dalekou. 
Loď pod ním zdá se maličká 
jak papírová lodička...

A pak také nádherné obrázky, podle kterých se děti učily, jaká jsou řemesla, jak se pěstuje obilí, jaké jsou druhy hospodářských zvířat, jaké druhy hmyzu...

 Z léčivé byliny - potravinou...

Život na české vesnici...

Jak roste chléb...

 

 A tady jsou ještě žertovně poučné básničky:

Ta škola je prostě nádherná, dýchá z ní (stejně jako z celých Zubrnic) taková pohoda starých časů, sice chudých, ale nějak lidštějších... asi podobně, jako z filmu Krakonoš a lyžníci. 

A jestli budete někdo znát další básničky podle písmenek, tak za ně budu ráda...

Hodně pohody