je místo, kterým jsem měla své povídání asi začít. Je také ve znamení bílé. Zrcadlo jsem koupila kdysi na bleším trhu - bylo hnědé, a protože je rám dřevěný,
mohla jsem k němu přivrtat takovou úzkou destičku jako poličku - a vše šlo samozřejmě natřít na bílou barvu. To ještě nad ním nebyla polička...
která tam je dnes - ta také byla původně hnědá, ale teď je bílá. Klíče jsem našla na chaloupce a náramně se na poličce vyjímají, stejně jako botičky; tyhle jsou první - pokusné, další jsem opět ušila pro kamarádku a jednoho milého člověka...
na poličce je pověšená letní taška, kterou jsem si udělala a moc ráda ji nosím...
a vedle na věšáku je ramínko, také můj výtvor (první pokus - druhý jsem udělala pro kamarádku)
... a od ní jsem zase dostala tuto překrásnou šálku, které uháčkovala krajkové lemy...
Slunečník vedle sněžného skřítka je také tvořený - z ubrusu na bílý deštník..
a myslím si, že je moc pěkný. Aspoň kocourkovi se velmi líbi - hned se pod něj schoval, jen ocásek je vidět...
Skřítka jsem objevila jako otrhanou kostru z drátu s nasazenou hlavičkou a se zbytky barevného oblečení. Sedával zprvu v lodžii a hlídal, ale pak jsem vše rozebrala, hlavičku předělala, z kožešiny udělala nové vousy, ušila bílé oblečky... teď je to pro mne sněžný mužíček, který sedí na starých sáňkách a evokuje mi potěšení ze zimy...
Nad skřítkem na poličce mám nádherný dárek od mé kamarádky - rukavičky, které si kdysi sama háčkovala a pod nimi své vlastnoručně upletené "nátepníčky"...
Na kliky u dveří jsem ušila polštářky na usušenou levanduli...
... a tohle zdobí vstupní dveře.
Vaše
