pondělí 15. prosince 2014

Změna

je někdy zbytečná  otrava, jako v případě malware na mém blogu. Když už jsem konečně překopírovala všechny staré příspěvky do nového blogu, tak se mi toho vetřelce malware podařilo odstranit. Šla jsem na to přísně vědecky, asi takhle
a opět jsem zprovoznila svůj původní blog; 
mám z toho velkou radost, asi takovou:
takže

opět platí adresa 

http://malinkekralovstvi.blogspot.cz/

a jste všichni opět velmi vítáni.

Hodně pohody



pondělí 8. prosince 2014

Kácení borovice

Borovici vejmutovku kdosi kdysi dávno, asi týden po pravěku, zasadil v rohu zahrady,
těsně u sousedovy stavby. Jak desítky let zcela osamocená rostla, sílila a mohutněla, začala sousedův dům ohrožovat.
Proto bylo rozhodnuto o jejím pokácení. 
V sobotu to nastalo - koncert pro dvě pily, pár lan s karabinami a hlavně pro jednoho šikovného a mrštného pána se dvěma pomocníky. Nejprve vylezl po žebříku na dolní větve, pak už jen odřezával větve zavěšené na laně a spouštěl je dolů, po zbytcích těch větví stoupal stále výš a výš...

...a odřezával a spouštěl po laně dolů a lezl výš a výš ...
až nakonec nad sebou dořízl celou špičku borovice a spustil ji po laně dolů:
Pak odřezával nad sebou kmen borovice a spouštěl dolů

a nakonec slezl opět po žebříku a zbylý kmen pokácel. Celou tu podívanou pečlivě sledovalo i hodně zvědavých vesničanů:
A takhle skončila po čtyřech hodinách naše vejmutovka:

Spočítali jsme letorosty a vyšlo to na 59 - 60 let. Přiznám se, že mi toho stromu je doteď líto, ale byl zasazený na tak nešťastném místě, že ohrožoval sousedův dům.Borovice vejmutovka má hodně nepravidelnou korunu a jemné, slabé a dlouhé jehlice, takže se ani vršek stromu nehodil k ozdobení jako vánoční stromeček. Tak z celé borovice mi zbylo jen pár větví do džbánu a malých větviček do vázičky pro hraní kocourkovi:
Hodně pohody

sobota 6. prosince 2014

Sklárna Moser

nese jméno po svém zakladateli Ludwigu Moserovi (1833 - 1916),

který z původní rytecké dílny z roku 1857 vybudoval v roce 1893 sklářskou huť. Tu dále převzal jeho syn Leo a sklárna  si uchovala svůj věhlas do dnešních dnů. Jako nejprestižnější výrobce křišťálu v bývalém Rakousku-Uhersku se stala sklárna dvorním dodavatelem křišťálu pro císaře (Franz Josef I.), krále (anglický král Eduard  VII.), perského šáha a státníky. Dodnes patří její ekologicky čistý bezolovnatý křišťál k nejluxusnějšímu ručně vyráběnému nápojovému a dekorativnímu sklu na světě. 


Parkovali jsme přímo u krásné budovy sklárny, snímek dole vlevo je sklářské vyjádření Podzimu a vpravo Zimy:




Úžasné bylo, že ve sklárně pracuje mnoho mladých a zaujala nás také jedna šikovná mladá dívčina...


Malá ukázka z expozice křišťálové krásy Moser:


 Mezi tolika návštěvníky a zrcadly se nedalo fotit tak, aby tam byl vidět jen daný objekt bez lidí, ruky či foťáku...
. A do tohoto lustru jsem se zamilovala:


Inu, aby se mi lustr vešel do místnosti a vynikl, musela bych vyměnit byt za menší zámek.
A trocha historie:
1857  -      Rytec skla Ludwig Moser (1833-1916) zakládá v Karlových Varech ryteckou dílnu a obchod se sklem.
1873   -     Ludwig Moser jmenován dvorním dodavatelem císaře Františka Josefa I.
1909-1910 - Počátek výroby barevného broušeného skla a skla zdobeného leptaným a zlaceným dekorem „oroplastikou” Moser
1908 -          Udělen titul dvorního dodavatele anglického krále Eduarda VII.
1916 -          Umírá zakladatel firmy Ludwig Moser (27. 9. 1916), technickým a uměleckým ředitelem se stává jeho syn Leo Moser
1932 -          Hospodářské potíže, prodej sklárny Meyr´s Neffe, Leo Moser vystupuje z podniku. 
1934 -          Prodej sklárny České Unionbance. Odchod potomků rodiny Moserů ze sklárny
1939 -          Sklárna zestátněna německým státem 
1945 -          Sklárna zestátněna Československou republikou. Dostává jméno „Státní průmysl skla, dříve Ludwig Moser a synové,                            Dvory u Karlových Varů”.
1991 -          Založena akciová společnost Moser
 2011 -         Přijetí sklárny Moser do exkluzivního sdružení francouzských luxusních značek Comité Colbert.

A spoustu dalších informací a fotografií najdete na http://www.moser-glass.com/..

Hodně pohody 


pátek 5. prosince 2014

Vánoční dům


v Doubí u Karlových Varů jsme s kamarádkou Evou navštívily včera

a byla to úžasná podívaná. Před vstupem do zámečku nás přivítaly jesličky (já si musela vyfotit hlavně tu bílou výzdobu)
a pak už jsme se jen prodíraly spoustou návštěvníků a kochaly se tou nádherou. Kochejte se také:

Nešlo vyfotit všechno, ale snad tato ukázka dostatečně přesvědčí o něžné kráse uvnitř zámečku:


Bílé palčáky a botičky mám doma už dlouho ušité, tady byly i s korálky


Veliká malovaná vánoční koule byla moc krásná (velikost porovnejte podle svíček vedle ní):




a tyhle byly neskutečně krásně namalované...





A tohoto nádherného bílého páva se zlatými křídly, zobáčkem a korunkou a dlouhým ocáskem z peří marabu jsem si přivezla domů









 spolu s pěnovými vločkami:




Co nás ještě velice mile překvapilo,  to byl zájem pracovníků Vánočního domu. Při prohlídce jsme potkaly paní s velkým košem plným vánočních ozdob, která se zeptala, jak se nám tam líbí. Když viděla naše nadšení a slyšela chválu, řekla, jak ji velice těší vidět smysl jejich práce. Při odchodu jsme pozdravily paní v pokladně a ta se také hned s úsměvem ptala, zda se nám návštěva Vánočního domu líbila... Takovou péči o návštěvníky či klienty nemají ani velké firmy, kterým dávám vydělat rozhodně více než bylo těch 30 nebo 50 korun za vstup do této vánoční pohádky. Kdo v Doubí ještě nebyl, rozhodně by měl Vánoční dům navštívit.

Hodně pohody