Miluji mraky...

jak říká kamarád Honza - kochám se kumulemi... Taková krásná dramatická obloha mne těšila celou cestu, když jsem jela pozdě večer domů:

Kvůli takovým momentům mám stále připravený foťák na palubce auta a už přes okno cvakám a cvakám. Škoda jen, že tu krásu neumím věrně zachytit. Naplňuje mne to takovým povznášejícím pocitem a zároveň pokorou nad tím, co je mimo nás... 

Hodně pohody

Kytice

Při pohledu na tyhle kytky mne napadlo, že těch několik pivoněk v konvici  vlastně symbolizuje i celý život člověka...

Pospolu se tu  v jedné váze setkal život ve všech jeho fázích:  

ještě nerozvitá poupata, dosud schovaná v ochranném obalu -  jsou jako  malinké bezmocné děti, opečovávané svými rodiči,

poupata se rozvijející - jako je mládí, kdy se člověk dychtivě a zvědavě otvírá životu a všem jeho krásám i strastem,

nádherně plně rozvité voňavé květy - člověk v plné síle života se všemi schopnostmi a dovednostmi, zkušenostmi, radostmi i starostmi, 

pak odkvétající, vadnoucí a reznoucí květy - připomínají stárnutí člověka, kdy už ztrácí zájem o spoustu věcí a ozývají se mu bolesti a problémy se zdravím,

a nakonec je tu  i holý stonek s opadanými okvětními lístky - symbolizující konec života...

A aby to mé povídání nevyznělo příliš smutně, tak my všichni jsme právě ve stádiu těch nádherně vonících rozvitých květů, krásní, silní, úspěšní, dokonalí...:-)  a čeká nás ještě spousta radostí a krás, 

protože stádium toho květu vpravo se nás ještě hooodně dlouho nebude týkat...:-)

Hodně pohody

 

Kočičí mizení...

 Teď tu ještě kocourek je...

  

a teď mizí, jen jeho ocásek je ještě vedle televize vidět...

a teď už zase zvědavě vykoukne, zda někdo tu jeho produkci sleduje 

a když vidí, že je pozorován, s nedbalou elegancí vyjde zpoza úkrytu,

 

s příslovečnou kočičí mrštností se proplete mezi kytičkami, andílky a fotkami

důstojně seskočí dolů a odkráčí k tomu, kdo ho takto fotoaparátem sledoval,

aby mi usnul na nohách... To se bojím i dýchat, abych mu nerušila jeho sladké kočičí spaní. Už jen ty jeho krásně prosebně ohnuté pacičky, to je prostě kocourek k zulíbání.

Hodně pohody a krásný víkend.

No, nekup to...

to si říkáme s kamarádkami, když se v sobotu touláme po nákupech a vidíme něco pěkného. A tohle je výsledek mé sobotní koupě - rosítko,

 

které se mi moc líbí a náramně se hodí. Kaktusy a fialky rosit nemusím, tak ho budu  používat na kropení bílého naškrobeného prádla před žehlením.

Hodně pohody

Leží a spí...

kdekoli a kdykoli - řeč je samozřejmě o mém kocourkovi. Takhle sebou dnes plácl na stole

ale jakmile uslyšel cvaknutí foťáku, probudil se,

dost znechuceně se zvedl a důstojně odkráčel někam, kde bude mít klid...:-)

Hodně pohody

Každodenní rituál

v našem bytě - velké větrání v pět hodin ráno. Dokořán otevřená okna všech pokojů využívá kocourek k řádné inspekci a průzkumu okolí

"Tady je všechno v pořádku..."

"A jéje, už zase mne budou fotit..."

"A tady se něco děje..."

"To jsou věci, to jsou věci..."

"To by si zasloužilo jít se podívat blíž, ale nesmím skákat dolů..."

A po namáhavé práci zasloužený odpočinek... 

Hodně pohody

Rododendron

právě začíná kvést

a s kapradinou a hortenziemi už zabírají velkou plochu zahrádky u dvorečku...

Dnes tam přibyly ještě dvě bílé kopretiny, begonie a  tyto růžovobílé kytičky

libeček se dočkal dalšího zkrácení -  část se bude opět sušit:

Pivoňky doma nádherně voní (okna ještě neoschla po nočním dešti) a začínají opadávat...

Hodně pohody