po malých starých vesnických hřbitůvcích. Jsou půvabné, obvykle s krásnými malými kostelíky a jsou tam často i krásné staré sochy a kamenická díla. Není to úchylka nebo nemoc, spíš to dokresluje mou povahu - žiju sice v realitě přítomnosti, ale mám raději minulost (už totiž vím, jak dopadla a nemusím se tedy obávat nějakých těžkostí, jaké se mohou stát v neznámém budoucnu). Ráda si za těmi jmény a daty, která čtu na starých náhrobních deskách, představuji konkrétní lidi, jejich ne vždy idylický život a osud...
 |
| ... opět foceno při jízdě z auta ... |
 |
| Zajímavé... |
 |
| Nádherný románský kostelík, který svítí do dálky... |
Krásné časy, kdy ještě lidé svým příbuzným stáli za napsání něčeho bližšího na náhrobní desku a hodní potomci naštěstí nelitují peněz ani námahy na udržování jejich hrobu. Dnes bohužel spousta lidí anonymně skončí v nějaké společné travnaté loučce... možná i proto mám ráda minulost.
Hodně optimismu a pohody teď i v budoucnu
Žádné komentáře:
Okomentovat