u nás doma voní švestkovými knedlíky , koláči a jablkovými záviny, kterým se běžně říká štrúdl. Peču ráda a po dnešní cestě jsem se potřebovala nějak odreagovat, tak jsem si připravila švestky a dala se do pečení takového rychlého, ale dobrého švestkového koláče (recept mám od Evy).
Recept je hodně jednoduchý:
1 kelímek bílého jogurtu
1,5 kelímku polohrubé mouky
0,5 kelímku oleje
0,5 kelímku cukru
2 vejce a jeden prášek do pečiva se zpracují na těsto,
které se rozetře na plech vyložený pečícím papírem a na těsto se rozetřou dva měkké tvarohy, smíchané s práškovým cukrem v množství podle vaší chuti a jedním sáčkem prášku na vanilkový pudink:
Teď se na těsto pokladou odpeckované švestky (někdo dává švestky řezem dolů, někdo nahoru - a tak já schválně dělám půl koláče tak, půl onak a rozdíl jsem zatím neobjevila..),
mohou se posypat umletým mákem smíchaným s cukrem,
navrch se dá drobenka ( cca 8 Dg mouky, 6 Dg másla, 6 Dg cukru)
a dá se péct doprostřed vyhřáté trouby asi na 180° C, peče se cca 40 - 50 minut (raději hlídat). Výsledek pak vypadá asi takto:
a chutná výborně.
Švestky na tom koláči jsou kupované - dovoz z Francie. Jsou sice velké a krásné, ale mají jinou chuť nežli naše české švestky, které jsou sice menší, ale voňavější. Vůbec mi chybí pravé čerstvé české ovoce - jablka, hrušky, švestky, které má jinou a mnohem lepší chuť než dovezené. V neděli jsme koupili na litoměřicku nádherná česká jablka Spartan, jsou výborná - tak tam tento týden ještě zajedeme pro zásobu na zimu.
Když mám možnost, tak se moc ráda toulám po antikvariátech a hledám nějaké knižní poklady. Nedávno se mi podařilo koupit starou kuchařku, přesněji "Knihu rozpočtů a kuchařských předpisů" od Marie Janků-Sandtnerové... Z předmluvy vyplývá, že tuto knihu napsala a vydala tiskem poprve v listopadu 1924 - a já mám vydání šedesáté prvé z roku 1946! "Sandtnerka" je taková bible českých kuchařek od dvacátých let až do dneška. Mně třeba pomohla návodem na višňovici a ořechovici, tedy dva výborné "likéry pro pravé dámy" na zimní období.
A ještě něco patří k dnešním dnům - sušení vlašských ořechů a jejich loupání. Už podruhé se nám podařilo koupit na vesnici u jednoho starého pána neskutečně veliké a dobré ořechy, ale letošní úroda byla prý sotva čtvrtinová proti jiným letům.
Takhle pak vypadají mé svačiny - kam můžu, tam dám vlašský oříšek.
A také suším levanduli, kterou pak dám do plátěných sáčků
a obdarovávám jimi své přátele.
Tak, teď jdu na kávu a koláč a také se dívám na televizi - Big Bena, německý kriminální seriál, který si nenechám ujít kvůli krásným slovním přestřelkám Bena se Sabrinou a jeho matkou. Obvykle tu také ukazují krásnou přírodu Bavorska a staré domy, to je něco pro mne.
Vaše
Žádné komentáře:
Okomentovat