pondělí 27. ledna 2014

Kdo si počká,

ten se dočká. Říkala jsem, že se vánoční stromeček i já musíme dočkat letošního sněhu a stalo se - konečně napadl.
Začalo to už včera večer,  tak jsem šla hned dělat první  stopy do té bílé studené nádhery, a padá ještě teď. Jen škoda, že jsem při dnešní dopolední procházce nemohla fotit - foťák opět zastávkoval (záminkou byly opět vybité baterie, i když jsem je tam dávala plně nabité - snad jim byla zima?). Ten úžasný klid, pohoda, ticho, bílo  a zimní krásno jsou pro mne nenahraditelné a potřebuji je jak můj kocourek šimrání za oušky. Někdo dobíjí osobní energii v parném létě na slunci, já zase v mraze ve spoustě bílého sněhu. I ta auta v takové dny jezdí téměř nehlučně.  Tak aspoň pohled z okna na tak toužebně očekávané uklidňující bílo venku:


... a doma zase - po krásné zimní procházce  - pohled na voňavou horkou kávu a čokoládový pudink s mandarinkou. 


Krásné zasněžené dny




Žádné komentáře:

Okomentovat