pátek 17. ledna 2014

Knížky,

jak jsem už psala, mám velice ráda a Ježíšek bývá ke mně obvykle velmi hodný. Teď naposledy si určitě vzpomněl, jak moc obdivuji tvorbu i osobu  pana  režiséra (a herce)  Jiřího Menzela a přinesl mi jeho knihu Rozmarná léta:
   Třeba Postřižiny patří k mým nejmilejším ze všech filmů , které jsem kdy viděla . I po tolika letech mne  udivují svou poetikou, noblesou, jemností, citlivostí, čistotou, něžností, slušností, pohodovosti, úsměvností, pravdivostí...  a vidím to tak ve  všech jeho filmech, i když se odehrávají třeba na šrotišti či za války na nádraží (jen, přiznávám, nelíbí se mi  vojín Čonkin a obsluhování anglického krále). A stejně vnímám i tuto knížku.  Zkrátka Jiří Menzel mne ani tentokrát nezklamal a ani nemůže, protože si myslím, že on sám je takový jako jeho Postřižiny... 


Krásný den všem

Žádné komentáře:

Okomentovat