Den

začal ranní jízdou za deště, kterým nesměle prosvítalo slunce 

a skončil jízdou domů po dešti a pohledem na takovou krásnou dvojí duhu, opět focenou za jízdy...

Ta druhá duha je na fotce vidět málo, ale ve skutečnosti byla krásně patrná...

A co bylo mezi tím deštěm a tou duhou - to už jsem dávno zapomněla, to  nebylo podstatné. Zkrátka byl to jen jeden z mnoha dní a zůstala z něj jen ta duha - ta dokáže vždycky potěšit. 

Hodně pohody