čas od času chytne divoká nálada - to pak prapodivně zakňučí, běhá z pokoje do pokoje, až se pod jeho tlapkami hrnou koberečky,
na posteli pod sebe zmačká potah a vítězně se na něm uvelebí,
aby pak zase skočil dolů a jak divousek letěl do druhého pokoje, kde po sobě zanechá povalený polštář, překvapeného bílého plyšového medvídka
a okousanou kytku ve váze, která tam měla pustit kořínky....
Pak se na mne takhle nevinně koukne,
vleze si na křeslo, ještě ospalým pohledem zkontroluje, zda je vše v pořádku
a sladce usne...
Je to naše pelichavé milované klubíčko. :-)
Hodně pohody
Žádné komentáře:
Okomentovat