chodívali vánoční koledníci a mně se vybaví obrázky Josefa Lady.
Koleda, koleda, Štěpáne,
co to neseš ve džbáně,
nesu, nesu koledu,
upad' jsem s ní na ledu.
Psi se na mě sběhli,
koledu mi snědli.
Co mám smutný dělati,
musím jinou žebrati.
Koledu mi dejte,
nic se nesmějte.
Koledu mi dali,
přece se mi smáli.
Dříve jsem posílala vánoční a velikonoční pohlednice výhradně s obrázky Josefa Lady nebo Marie Fischerové-Kvěchové, několik nenapsaných těchto pohledů mám ještě v zásuvce psacího stolu...
Dneska už, bohužel, se posílají jen esemesky a maily. Také jsem ztratila adresy spousty lidí, zatímco různá čísla mobilů či e-mailové adresy mám. Většině lidí už začíná dělat problém cokoli rukou napsat, tak moc si zvykli na klávesnice počítačů či mobilů. Jsem asi staromódní, ale mám ráda dopisy psané rukou a většinu z nich si schovávám. Připadá mi, že těmi psanými písmenky a slovy jsem si blíž s pisatelem a poznávám ho, zatímco ta slova z počítače mi přijdou na pohled neosobní, jako vytvořená strojem, ne člověkem. Pamatuji si, jakou radost mi udělaly dopisní papíry s monogramem, které jsem kdysi našla pod vánočním stromečkem.
Dneska už, bohužel, se posílají jen esemesky a maily. Také jsem ztratila adresy spousty lidí, zatímco různá čísla mobilů či e-mailové adresy mám. Většině lidí už začíná dělat problém cokoli rukou napsat, tak moc si zvykli na klávesnice počítačů či mobilů. Jsem asi staromódní, ale mám ráda dopisy psané rukou a většinu z nich si schovávám. Připadá mi, že těmi psanými písmenky a slovy jsem si blíž s pisatelem a poznávám ho, zatímco ta slova z počítače mi přijdou na pohled neosobní, jako vytvořená strojem, ne člověkem. Pamatuji si, jakou radost mi udělaly dopisní papíry s monogramem, které jsem kdysi našla pod vánočním stromečkem.
Hodně povánoční pohody
Žádné komentáře:
Okomentovat