Kocourek

je takové chundelaté zvědavé potěšení.Číhá všude, kde ho nečekáme,

 někdy si myslím, že schválně leží ve tmě uprostřed dveří,

 

 abych se přerazila ve snaze nešlápnout na něj, 

a také číhá, aby  ihned vlezl na mé křeslo, když na chvíli vstanu a dělá udiveného, když si chci do křesla také sednout,

 

 zásadně si lehce znuděně lehne na stůl ve chvíli , kdy potřebuji něco dělat, 

   a třikrát už si zahrál na parašutistu bez padáku a skočil z okna...

No uznejte, že je to miláček...:-)

 Vaše