čtvrtek 31. října 2013

Křivoklát


je  zatím náš  poslední výlet po našich  hradech a zámcích. Chvíli si s námi hrál na schovávanou,

 
ale pak  se najednou před námi vyloupl jak zralý kaštan ze slupky  -  v   plné své kráse,
  která těmi staletími  nic neztrácí, ale naopak - jen získává.
Přesvědčili jsme se, že jsme na "správné adrese", zaklepali,  
hrad nám otevřel svá krásná železem pobitá vrata a pozval nás dál...
 hradní pán nás netrpělivě vyhlížel a vřele (štěkotem) přivítal,
 pozval nás k prohlédnutí celého hradu,
k rozhlédnutí po okolí...
... a pak se za námi ta krásná vrata zase zavřela
a my se naposledy podívali do podhradí,
 pokochali se pohledem na podzimní křivoklátské lesy
a vrátili se krásně vybarveným podzimem domů.

Křivoklát se od svého založení počátkem 12. století  stal  zásluhou českých králů  -  zejména Přemysla Otakara II, Václava  IV. a Vladislava Jagellonského,  velice rozsáhlým a nádherným českým hradem. Během staletí mnohokrát vyhořel, pustl, sloužil jako vězení, až se o jeho znovuvzkříšení postarali Fürstenberkové, do roku 1929 jeho majitelé. Je zde nádherná hradní kaple, královský a rytířský sál s expozicí gotického malířského a sochařského umění, knihovna  s více jak  52 tisíci svazků, bohaté fürstenberské muzeum a obrazárna, vězení a mučírna s mučícími nástroji, monumentální velká věž s loveckými sbírkami a mnoho a mnoho dalších krás, zejména při pohledu na okolní přírodu.

Vaše

Žádné komentáře:

Okomentovat