Obrazy

Při své poslední návštěvě Prahy jsem byla ve Valdštejnské jízdárně na úžasné výstavě klasicismu a biedermeieru, konané u příležitosti obnovení diplomatických kontaktů mezi Lichtenštejnským knížectvím a Českou republikou. Výstava byla velice dlouho připravovaná, protože mezi námi a Lichtenštejnským knížectvím byly pořád nevyjasněné vztahy a byly obavy o případný osud  děl vystavovaných u nás. Až nedávná obnova diplomatických vztahů a záštita nad výstavou Hanse-Adama II., knížete z Lichtenštejnu a z naší strany předsedy vlády a předsedy Senátu Parlamentu ČR umožnila poprve představit na našem území cenná umělecká díla období klasicismu a biedermeieru. Jde o díla z bohatých sbírek Hanse-Adama II., vládnoucího knížete z Lichtenštejnu, doplněná o zápůjčky z moravských státních zámků (zejména Lednice a Valtice), tedy z panství, která dříve tomuto rodu patřila. Viděla jsem vynikající portréty, krajinky i žánrové obrázky předních vídeňských autorů klasicismu a biedermeieru, Heinricha Fügera, Friedricha von Amerlinga, Petera Fendiho, Ferdinanda Georga Waldmüllera, které knížecí rod Lichtenštejnů objednával, sbíral, autory podporoval... Nádherné byly i plány zámků a zahrad, veduty, akvarely, ukázky nábytku, skla a porcelánu.

Na pozvánce a vstupence je portrét kněžny Karoliny z Lichtenštejna, rozené hraběnky Manderscheidt-Blankenheim, jako Iris .. detail obrazu z roku 1793 od Elisabeth Vigée-Lebrun (1755-1842),  to roztomilé spící mrně je Portrét princezny Marie Františky z Lichtenštejna ve věku dvou let z roku 1836 od Friedricha von Amerlinga (1803 - 1887) - ten obrázek jsem použila u záložky do knihy, protože já čtu hlavně večer před spaním a spící děťátko krásně evokuje vidinu sladkého spaní...

dál je na obrázku kráterová váza s malbou květin na zlatém podkladu asi z roku 1828 od Josepha Geyera (1806 - 1836) , dál Kolonáda na Rajstně u zámku Valtice z roku 1817 od Ferdinanda Runka (1764 - 1834) a na posledním snímku, který se mi také moc líbí,  je Obezřetná pokojská z roku 1834 od Petera Fendiho (1796 - 1842). Nádherně je tu vystihnutá zvědavost té pokojské (i když v názvu obrazu je uvedená obezřetnost - asi kvůli tomu smetáčku opřenému o dveře, mně to připomíná i zvědavost).

V Lichtenštejnském knížectví a ve Vaduzu jsem před několika lety byla a moc se mi tam líbilo, bylo to takové čisťoučké, idylické, milé.. Jsem ráda, že jistým urovnáním vztahů obou zemí je šance  vidět u nás další podobné výstavy.
Vaše